HERANGR

... aneb "odizolujte ty trubky"

807 dní

Dlouho jsem uvažoval, jestli vůbec o tomto psát. Ale když jsem viděl to číslo, nedalo mi to. Popravdě vůbec nevím, z které strany začít. Stalo se toho teď tak hodně a ještě víc mě za nedlouho čeká. Ale od poslední poezie už uběhl měsíc, tak co. :)

Právě dnes, 29.4.2014, to je přesně osmsetsedm dní. Osmsetsedm dní na ostrově plném bláznů, osmsetsedm dní neutichajících myšlenek, osmsetsedm dní šílenství, osmsetsedm dní beznaděje, dlouhých osmsetsedm dní snažení… A kde jsem teď? Je to snad konečně tady, že by stačilo udělat jen ten jeden, pomyslný, správný krok? Nebo je to jen další mylná představa, další pohled přes růžové brýle, další naděje? Je to osmsetsedm dní vzestupů a pádů, kdy mě ani jeden pád nezničil a ani jeden vzestup neodradil. Znamená to snad něco víc?!

Kdybych věřil na znamení, uvěřil bych, že to tak má být. Uvěřil bych, že to dopadne dobře a klidně i za dalších osmsetsedm dní se konečně dočkám. Ano, byla to dlouhá cesta, kdy jsem dokázal nevídané, ale stále tady je těch osmsetsedm dní naděje…