Další rok v ....
A opět tu máme takové malé ohlédnutí, za rokem 2013. Opět to byl velmi zásadní rok, už třetí v řadě, takže si začínám myslet, že ten život fakt není nudný...
Opět nemám v plánu se chlubit.... ale co už, byl to maras rok a ten poslední den, v tu poslední minutu a sekundu se klidně budu chlubit. :P
Začínáme v lednu, který byl plný plesů a věřte, každý ples stál za to. Například na SUS plese jsem poprvé požádal dívku o telefonní číslo, ne že by bylo pravé, ale dokázal jsem to. Na našem plese jsem vyhrál flašku Jegra, ale k ní se ještě dostaneme. A v lednu také začala nejlepší část roku. Zavedli jsme čtvrteční konec týdne. Takže jsme se každý čtvrtek po škole slezli a něco vymňoukli. Od pečení lentilkové pizzy, po buchty, až po pivo v "Kurnik šopě". Každý týden stál za to a aspoň nám to pěkně ubíhalo.
Jaro bylo zásadní ještě tím, že jsem našel cestu. Je to pokračování příběhu z minulého roku. Nebudu to více rozmazávat, prostě jsem se nechal pokřtít. Zde také vznikl příběh o jelenovi a hřebíku v hlavě.
Po tomto všem pomaličku přicházelo léto. A já se poprvé vydal do dalekých krajin, poprvé jsem letěl letadlem a ne jedním, ne dvěma, ale hned třemi tam a dvěma zpět. :D Brutální Honzíková cesta na kanáry, čtrnáct dní tam a pak další brutální cesta zpět. Ale stálo to za to! Vyšplhal jsem se téměř na vrchol sopky, okoupal jsem se v oceánu a utratil fůru peněz.
Zároveň s začátkem léta, jsem nastoupil do práce, do které přes neskutečný odpor, chodím rád a jsem rád že ji zvládat společně s školou.
Zpět z dovolené, zpět v práci a prázdniny jsou zde. Původně jsem myslel že díky dovolené se už nikam nepodívám, opak byl však pravdou. Podnikli jsem několik trabi výletů, moto výletů a pěšo výletů. Můžu jmenovat: Doubravice, Turzovka, Frýdek, Jeseníky, Pálava,... Všechny ve skvělém složení a výborné náladě. I to počasí nám nakonec přálo.
Prázdniny byly hodně divoké, zpět do reality mě však dostalo září, kdy se to všechno pokazilo. I když všechno zlé je k něčemu dobré, jsem rád že jsem to už stihl urovnat. Abych to uvedl na pravou míru. Raketový start super roku byl následován sešupem jak z lysé. Už jsem to vypozoroval a je to téměř taková sinusoida. Ale věřím že to tak mělo být a i když mě to štve, tak jsem s tím smířený.
Akcí na podzim bylo po skromně, škola si začal žádat své, práce také a na blbiny už nezbyl čas ani síly. Když nepočítám výlet do Rumunska, tak podzim byl v tomto hledisku nudný. :D
A dostáváme se zpět do zimy. Semestr, kromě zkoušek, hotový, některé věci urovnané, některé věci pohřbené, ale to už je taky historie. Vánoční svátky jsem prožil v poklidu, Ježíšek mě potěšil, vydal jsem se ještě na poslední trabi výlet na Svatý Hostýn a už jen pomalu doufám v lepší zítřky. Protože nikdy nevíte, koho zítra potkáte....
Je toho spousty co mám na srdci, opět jsem zažil co jsem ještě nezažil, viděl co jsem ještě neviděl, splnil jsem si několik snů... prostě brutální rok.
"Konec roku, je jako konec seriálu. Při poslední epizodě si vzpomenete, co jste všechno zažili a už jen čekáte, jestli je opravdu konec, nebo se bude natáčet další řada..." - Lukáš Tížek