Přátelstvi? no nevím...

Co to vlastně přátelství je? Dle mého je to určitý cit který se dá projevit člověku bez ohledu na jeho pohlaví. No říkáte si zase ten sexizmus co nás rozděluje, ale není to tak, všichni jsme si rovni a to je prostě fakt. Z pět k tomu citu, je to prostě věc která vám umožní se tomu danému člověku vyzpovídat z problému, svěřit se nebo poprosit o radu. Bohužel není přítel jako přítel a no to bych se rád zaměřil.

Pokud dobře počítám mám jen čtyři "opravdové přátele". Ale tím myslím přátele kterým se nebojím svěřit. Nebudu je jmenovat, ale chci vám o nich něco říct.

  • S nejstarším z nich se znám prakticky od školky co si pamatuji (je možné že už od narození). A je to žena. ANO můj nejlepší přítel je žena, sice sem v posledních dnech udělal pár hlouposti, ale myslím že jsme si řekli svoje a je vše v pořádku. Ale abych neodbočil, slyšel jsem že mezi mužem a ženou neexistuje kamarádství a myslím že toto lze díky tomuhle faktu vyvrátit. Díky že tě mám.

  • Na krásnem druhém místě se umístil kamarád kterého znám, no letos tomu bude 9let. Je to muž, se kterým se opravdu nikdy nenudím, sice to je díky tomu že vedeme spolu jeden projekt, který možná někteří znáte (BfE). No i když vím že tohle uslyší nerad, ale děkuji jeho babičce která nás seznámila.

  • Jeden z těch zajímavých přátel je můj kamarád z daleka, přesněji jedné líbezné obce s názve Banín. I když jsem ho teprv minulý rok poznal osobně a to už se známe nějakých 4. až 5. let a zjistil jsem že to je člověk se srdcem na správné straně. I tobě děkuji že jsi mě dokopal k tomu co umím a že jsi mi vždy skvěle poradil. Mimochodem nebýt tohoto člověka, nikdy by jste nečetli tento blog asi ani by nebylo BfE.

  • Můj poslední opravdový kamarád se kterým se znám přes 4. roky a právě sním právě teď sedím v lavici je opravdu kamarád do deště. Je to můj rádce i když to někdy vypadá jinak. Nikdy mě nezklamal a vždy mě dokázal podpořit. Tady můžu jen poděkovat osudu že nás svedl na stejnou školu.

A teď lidi co mě zklamali a bohužel klamou stále. Jsou to lidi od kterých bych čekal alespoň sebe úctu. Jenže oni to tak si necítí, jsou to právě oni co mě zneužívají a opovrhují i když nevím proč. Zde nebudu dělat seznam nebo nějaké nesmyslné závěry kterými bych je urážel, protože a to by si měli uvědomit že Já takový nejsem. Kdyby nebyly aspoň takové //"srágory"// a prostě řekli, promiň my tě tam nechceme. OK to beru ale abych se dozvěděl týden po nějaké akci že něco takového bylo...

Nakonec jsou zde ještě lidi co nepatří do žádné z těchto skupin. Jsou to lidé které znám a když je potkám pozdravím, zeptám se jak se vede a pokud mají čas tak pokecáme o životě. Tito lidé mají ke mě určitou úctu a já k nim také (pokud to tak i oni cítí).

Pokud jsem někoho urazil, omlouvám se. Pokud jsem někoho polichotil, není zač. A pokud má někdo taky takové kamarády, děkuji že nejsem sám.

Lukáš Tížek © 2010 - 2021 | 
statistiky

Statistiky:

Ø blogů denně: 0.0223
Ø pismen denně: 55.8916
celkem blogů: 92
celkem znaků: 231 056
první blog: 3. ledna 2010
stáří blogu: 4 134 dnů
 | 
rozcestník

Som napsal: