HERANGR

... aneb "odizolujte ty trubky"

Šteˇstí

Štěstí. Co je to štěstí? … Ne necituji slavnou hlášku z filmu Škola základ života. To opravdu ne. Ptám se na to, co si představíte pod pojmem štěstí? Je to nemoc, kterou se občas nakazíme? Jsou to lidé, které potkáváme? Je to práce, kterou děláme? Kombinace všeho? Nebo nic z toho?

Tisíc lidí, tisíc chutí. Nikdo nemá stejné priority a nikdo nemá stejný pocit štěstí ze stejné věci. Četl jsem, že vždycky by jsme měli hledět na sebe a na své štěstí. Protože to je to jediné, co nám nikdy nikdo nevezme. Do určité míry mají pravdu. Problém je opět u mne. Já jsem šťastný, když ostatní jsou šťastní a jsem schopen pro to udělat cokoliv.

Proč je to problém? Protože při tom nemyslím na svoje štěstí. Uvedu příklad. Mám úzkou skupinu lidí a člověka, kteří právě patří k těm, pro které bych udělal první a poslední. Někteří z nich to ví, někteří tuší a u zbytku doufám. Chápu že pro ně třeba neznamenám to samé, ale když je já musím pak odmítnout, nebo říct ne. Tak je mi z toho špatně a nejraději bych se neviděl.

Je to opravdu štěstí, to co mám a jsem díky tomu šťastný? Je to opravdu to co chci? Nebo to jsou všechno jen mé pochybnosti, které nemají beztak žádný podstatný důvod. A vznikly pouze v mé hlavě, jako výplod ega?