USA: dojeli jsme

Minule: Poušť a parky

Už nejedeme na jich, ale opět na západ. Už nám chybí pár mil k oceánu a dál na západ to už nepůjde. Hned po Las Vegas na nás čekal další národní park, tentokrát Sequoia National Park.

Sekvoje a Kuba

Je to les tvořený z obřích sequoii. Jak jinak, obrovský park s obrovskými stromy. Procházíme stezku a mezi stromy si připadáme fakt maličcí. Jsou fakt moc velké. Koukáme taky na General Sherman Tree. Což je největší strom na světě podle objemu dřeva. No, i čínští turisté se u něj ztracení. Fakt maras.

Pokračujeme dál, až tu náhle, oceán. Dál už to fakt nepůjde. Pokračujeme na sever, směr San Francisco, po pobřežní cestě. Cesta je to fakt hustá, ve většině případu opravdu kopíruje pobřeží. Takže krásné zatáčky a výhledy.

Kamené město

Je docela pěkně, takže nám to nedá a hledáme pláž. Tu kousek od města Monterey nacházíme. Je sice hezky, ale já močím jen nohy (už mi chybí jen indický oceán), ale ostatním to nevadí a jdou se koupat. Já se procházím po pláží a nacházím umělé skalní město, které je vytvořené z poskládaných kamení na sebe. Very nice.

Oceán nechávám za sebou (po levé straně) a jdeme objevovat Monterey. Nevím jestli jsme o tom věděli, ale objevili jsme celou ulici, která je věnovaná Forestu Gumpovi. Takže tam je taky Buba-Gump Shrimp. No to musíme zkusit. Sedáme a nečekaně, na jídelničku jsou jen krevety. Každý si objednáváme něco jiného.

Husta vyhlídka

Já si objednal nějaký kyblík který byl plný krevet, brambor a zeleniny. No, krevety sem cítil ještě rok po návratu a už nikdy... Městečko je to pěkné, ale je třeba vyrazit dál. Myslím že za městem naposledy stanujeme, stálo to zato. Stan jsme postavili dobrých 200-300 metrů od oceánů. Zážitek jak cyp, ale co čekat, "tichý oceán." Takže jsme rádi že nás vítr neodnesl.

Další den už jsme v San Fraciscu. Máme poslední dny před odletem. Takže se prvně jen procházíme. Na Alkatraz nejdeme, bo drahé a fronta. Objevujeme pár pěkných výhledů, ale celé město je v brutálním kopci, takže jednou nasedáme i na MHD. Objevujeme, také ty klasické barevné domečky, moc pěkné. Druhý den bereme auto a valime k Golden Gate Bridge.

Golden Gate Bridge

No jako maras, zase velké, normálně odspodu až hore. Tak ho projíždíme jedním směrem, na jednom břehu jdeme nahoru na vyhlídku a dolů k pevnosti. Fakt super. Pak jedeme zpět. Já začínám stávkovat, už toho bylo na mně moc, tak zůstávám na ubytku a ostatní jedou do China Town, no jak se vrátili tak z toho moc odvaření nebyli. Večer ještě jedeme k observatoři. Sice tam je klemra jak cyp, ale noční SF je fakt husté.

Poslední den nic neriskujeme, ráno se balíme, uklízíme po mývalovi, který se hrabal v našich věcech co jsme nechali venku. Chystáme košík pro bezdomovce, takže dostávají karimatky, jídlo co zbylo, moje žabky (které jsem si tam koupil bez zkoušky a pak zjistil že sou asi o 5 čísel menší, ale posloužily...) a další věci, které nemusíme tahat domů. Na letišti odevzdáváme auto a hurá k letadlům.

san francisco

Eliška se Zuskou letí přes Paříž a letí jim to o 4 hodiny dříve. Takže se loučíme, Kuba je jde ještě vyprovodit k bráně. Jen co se vrátí, tak pípá mobil, že naše Londýnské, letadlo bude mít zpoždění asi dvě hodiny. Super, ty dvě hodiny jsme měli na přestup do Prahy. Nakonec to dobře dopadlo a po šestnáctí hodinách se opět potkáváme v Praze.

I když to nevypadá, tak toto byl hodně stručný popis naší cesty po Americe. Zážitků bylo nespočet a vydalo by to na mnohem více článku, než jen tyhle. Přiznávám, občas to bylo blbé. Ale státy mě opravdu uchvátily, ještě teď, po dvou letech co jsme se vrátili, mi naskakuje husí kůže, když si na to vzpomenu. Jednoznačně TOP výlet a rozhodně se tam musím někdy vrátit!

Krátký sestřich, co jsme stihl natočit.

Statistiky
Datum 7. září - 30. září 2015
Ujeto cca 9000km (+- 100)
Letenky 18 500,- (do NY, z SF)
Výdaje v USA asi 50 000,-
Zážitek k nezaplacení
Lukáš Tížek © 2010 - 2021 | 
statistiky

Statistiky:

Ø blogů denně: 0.0223
Ø pismen denně: 55.8916
celkem blogů: 92
celkem znaků: 231 056
první blog: 3. ledna 2010
stáří blogu: 4 134 dnů
 | 
rozcestník

Som napsal: