HERANGR

... aneb "odizolujte ty trubky"

USA: New York, New York

Tak a jsme tady. Po dvou letech pokračuji. :D Největší, nejdelší a nejlepší cesta začíná právě tady. Září 2015! (když pominu několik hodin v letadle) New York – John F. Kennedy International Airport, big apple, NY… obrovské město, to sem ještě neviděl. Brooklyn Bridge Jdeme na to! Posbíráme své věci po osmi hodinách v letadle, vylezeme a bum, kontrola. Rozdělujeme se, jdu k holčině, otisky prstů, nutné otázky, jak, proč a kdy se vrátím domů a jdu dál. Kuba to měl trochu horší, výslech a skoro anální prohlídky, jestli náhodou neveze něco neilegálního… třeba hakisák který jsme pořád neměli. Nic nenašli a tak ho pustili. Čekáme na bágly a dáváme se do řečí s holčinou z Prahy, která pokračuje dál do Toronta. Přijíždí můj bágl, přijíždí Kubův bágl, vše vypadá v pořádku. Pak přijíždí první kufr od holčiny, druhý, třetí a ještě bágl. Prý si veze prkno, tak čekáme asi 20 minu a furt nic. Pak jsem si vzpomněl že u kontroly jsem viděl „over sized bags.“ Holčina to tam jde zkusit a za chvíli se vrací i s prknem, vše ji pomůžeme naložit na vozík a loučíme se. Zatím docela sranda.

Víme že vlak k metru je free, ale najít ho… no možná tam byly cedule, nicméně my jsme si našli svou cestu. Potkáváme němku a jestli nevíme kolik stojí vlak na Manhattan. Tak ji radíme že nemá nic kupovat, že je zadara. Dáváme se do řeči a zjišťujeme, že má v plánu týden New York a týden San Francisko. Trochu ji závidíme, protože my za dva dny sedáme na bus a jedeme směr západ. V prvním stánku kupujeme, za 20 USD, kartičku na MHD a po chvilce se sní loučíme. Sedáme na linku do Brooklynu.

Začínáme nasávat atmosféru New Yorku, metro je maras. :D Když vlezete dolů, tak první čeho si všimnete je smrad a hyc. Ale jakože moc moc. Samotná jízda probíhá v pohodě, hlášeni nejde rozumět, bojíte si sednout, jede to jak blázen. Moc nevíme jak to funguje, tak raději pípáme i při východu, to se vyplatilo, jinak by nám to pry sežralo všechny prachy z kartičky… no zlatá lokalka v ostravě. :D Pomníky dvojčat Už jsme trochu utahaní a jít pět bloků od metra k ubytku nás docela dostalo. Je začátek září a ve městě je asi bambilion stupňů, sucho a bezvětří.

Ubytko bylo super, v SMS jsme dostali info že není doma a kód k dveřím je takový a takový, že máme nachystaný pokoj č.7 (tuším) a že se máme chovat jako doma. Tak jo, přišli jsme, našli pokoj, ubytovali a co dál. Zmoření cestou jsme se rozhodli jít do centra. První cíl Broadway.

Jdeme na další zastávku metra, opět nějakých pět bloků, jsou nějaké čtyři odpoledne. Překvapivě, nikdo nás zatím nezabil, neunesl, neokradl ani nás nechtěl … no stačí. Na Manhattnu jsme asi za půl hodiny. Vystupujeme kousek od Time Square, kde je překvapivě asi milión lidí. Nicméně, nacházíme místo na sednutí s pěkným výhledem na cele náměstí. Time Square Je to přesně tak jak jsem si to představoval. Všude samé svítící bilboardy, číňani s selfi tyčemi a pár normálních turistů. Je to maras.

Chvilku sedíme, pak chvilku chodíme a valíme dom. Po cestě se ještě stavujeme v samoobsluze kde kupujeme jídlo, pití a náš první six-pack. Je to nějaké lokální pivo. Hned večer jedno otevíráme a zjišťujeme, proč ti amíci dokážou cucat jedno pivo celý večer. Je to nějaký brutální ležák, který má asi 20°. Pojíme, dopijeme a nadrbani jako dogy jdeme spát.

Druhý den vyrážíme k padlým dvojčatům, procházíme Broadway, navštěvujeme Top of The Rock (protože, na Empire State Building je řada až na druhou stranu bloku), jdeme do Central Parku, procházíme Brooklyn Bridge, potkáváme opět němku, vidíme to, vidíme tam to a pak uvažujeme co dál. Central Park z Top of the Rock Prostě už nevíme. :D Hledáme aspoň nějaký pravý americký burger… no za 10 USD nám jeden tmavý kamarád radí, „Five Guys“, a je to jen pár bloků od nás. No, lepší burger sem nejedl. Za 14 USD double cheeseburger, small fries and big soda. TOP!

Další den se balíme, ve dvě hodiny vyrážíme, tak jdeme hledat zastávku odkud vlastně jedeme. No, jisti jsme si nebyli, ale trefili jsme. Po cestě dáváme znovu Five Guys a sedáme do parku (bo už nebylo co). Začíná pršet, ale máme štěstí, autobus akorát dorazil. Bagly do kufru, sedadla v patře u čelního okna a místem na nohy. WiFi i zásuvka v ceně a tak, za 30 USD vyrážíme směr Cleveland.

New York, i přesto že jsme se druhý den už docela nudili, mně uchvátil. Je to opravdu město které nikdy nespí a furt se něco děje. Lidi jsou hoodně v pohodě, nikdo tam nic neřešil a když jste se ztratili z hlavních turistických cílů tak to byla paráda. Za mně palec hore.

Příště: noc v Clevelandu, půjčeni auta a první míle proti slunci.