HERANGR

... aneb "odizolujte ty trubky"

USA: pousˇtˇ a parky

Minule: Polebridge a setkání, první velký trail, jezero, medvěd a stan.

Z Yellowstonu jsme vyrazili na jih, přes Salt Lake City, směr Arches National Park. Cesta ubíhala v klidu. Sem tam nějaká zastávka. Spaní v kempech. Prostě pokračování klasického road tripu. Ve státech si na to zvyknete, je to tam fakt moc velké. Cesta ubíhala rychle, více méně za dva dny jsem byli v parku.

Arches National Park byl úžasný, vůbec jsem nečekal že se zrovna tam podívám. Ty skalní města a útesy uprostřed pouště byly fakt něco. Arches National Park Strávili jsem tam dva dny chozením v poušti. Po cestě jsem taky potkali indiány z kmene Navajo, tak jsem si koupil pravý indiánský lapač snů, no teď se mi spí úplně nejlépe. Taky jsme někde po cestě potkali indiánské skalní město, kde se natáčelo hodně indiánek a je to celé hodně chráněné, takže jen nakukujeme, pokecáme s indiánem v obchodě a pokračujeme dál.

Příští zastávkou byl Grand Canyon. První plán byl, že jen koukneme a pojedeme dal. Byly jsme na severní straně (objet ho by zabralo asi dva, nebo tři dny… tak je velký) a nevěděli jsme, jestli tam je co otevřené, nebo jak to funguje. Grand Canyon Nakone tam trávíme celé odpoledne a dokonce jsme prošli kus severní římsy. Čekali jsme totiž jen díru v zemi. No, vyvedlo nás to z míry, ta díra je fakt obrovská. Kdyby jsme měli více času, tak se dá sejít dolů a vykoupat se v řece, která ten canyon vytvořila. Díru v zemi necháváme za sebou a pokračujeme dál.

Dalším cílem byl Zion National Park. Což byla velká změna. Je to park uprostřed pouště, přes který vede řeka, takže to je taková obrovská oáza. První den v parku jdeme po turistické asfaltce až do kaňonu kde cesta končí a dál se brodí v řece. Zion National Park Kategorický odmítám, že sem se myl včera. Tak se pomalu otáčím a pomalým krokem se vracím zpět. Ostatní pokračují dál v řece. Tak nějak vyšlo, že já se fakt loudal a k auto přicházíme už společně. Druhý den se vpravujeme mimo asfalt a paráda. Potkali jsme asi jen dvě, nebo tři skupinky normálních turistů. Objevili jeskyni a Kuba s Elis vyšplhali na jednu stranu kaňonu. Ale už byl čas vyrazit zase dál.

Jsme v poušti, začíná být fakt horko jak cyp. Projíždíme Las Vegas a rovnou pokračujeme k Hooverové přehradě. Luki u přehrady Bylo to na mé přáni, protože jsem viděl dokument, ve kterém to vypadalo fakt hezky. No jako, ti amici jsou fakt asi jebli, protože ta přehrada je fakt krutopřísně velká. Chvilku chodíme kolem, pak vylezeme na most nad přehradou a ten výhled je fakt něco. K večeru se vracíme do Las Vegas. Parkujeme a jdeme do města. Je devět večer, už skoro tma a ve městě dobrých čtyřicet stupňů, suchý vzduch a bezvětří. Kašleme na město, jdeme do kasína, které je v nejvyšší věži ve městě. Poctivě utrácíme každý jeden dolar v automatu a uvažujeme co dál. Chodit se nám už moc nechceme, tak si kupujeme vyhlídku z té věže. Tuším že za 25USD jedeme výtahem nějakých 118 pater, na tu vyhlídku. Stálo to za to, Vegas pěkně svítilo pod námi, vyhlídka fakt hustá. Las Vegas Kuba si zaplatil víc a nahoře, na plošině na něj čekal malý roller coaster. Připoutali ho do sedačky a na velkém ramenu vyjel za římsu, takže visel nad městem. No tam se to pak točilo a hybalo, prý dobré.

Z Las Vegas jedeme ještě ten večer pryč. Je to tam všechno brutálně drahé. Za benzín dáváme dvakrát tolik co jinde, ubytovaní nepřichází v úvahu. Někdy pozdě v noci nacházíme kemp s místem. Takže to tam zapíchané a spíme až do rána. Ty národní parky jsou na západě fakt úžasné. Takové věci jinde tak pohromadě asi neuvidíte. Tahle část byla dost rozmanitá a taky se zaslouží palec hore.

Příště: Sequoia park, Atlantik, Forest Gump, San Francisco a odlet.