Pryč
Tak a je pryč. Věděl jsem, že to jednou přijde. Ale nevěděl jsem, že to bude tak těžké.
Známe se něco přes rok. A právě dnes to skončilo. Prostě je pryč. Tolik zážitků, tolik vzestupů a pádu, tolik podpory, kterou jsme si dali. A i když jsme se jednou pohádali, pořád jsme se měli rádi. Ale už je konec. Už to nebude takové, jaké to bylo.
Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. První pohled, který jsme si vyměnili. První slova při seznámení. První dotek. První polibek. Vím, nemá se na to myslet, ale je to pár minut, co jsme se rozloučili, a už mi chybí. Už to nebude takové, jaké to bylo.
Věřím, že do našich životů každý z nás nějak zasáhl. A doufám, že si z toho každý z nás něco odnese. Minimálně ty krásné vzpomínky na nádherné chvíle, kdy jsme byli spolu. Ty mi zůstanou do smrti. Ale už to nebude takové, jaké to bylo.
Sbohem méďo.