HERANGR

... aneb "odizolujte ty trubky"

Neveˇsta

Jsi v bílém, jsi nevěsta, dnes je tvůj šťastný den. Už od rána se na to těšíš, už se nemůžeš dočkat, už to přichází. Vstáváš, chystáš se. Celá rodina, všichni přátele jsou s tebou. Všichni tě podporují, všichni ti pomáhají, všichni jsou tvé všechno.

Jsi v bílém, jsi nevěsta, dneska se to stane. Děláš si účes, líčíš se, oblékáš se do šatů. Všechno je pro tebe zážitek. Všechno prožíváš, od konečků prstů po konečky vlasů. Každý dotek, každé slovo. Usmíváš se, jsi jako sluníčko. Už se nemůžeš dočkat až to přijde.

Jsi nevěsta, jsi v bílém, už to přichází. Jdeš tou uličkou. Jdeš vedle svého otce. Je na tebe pyšný a ty na něj. Všichni jsou tady, všichni se usmívají a babičky pláčou. Otec tě políbí a nechává tě stát. Ty máš na krajíčku, usmíváš se, teď se to stane.

Jsi nevěsta, jsi v bílém, je to tu. Stojíš před oltářem. Víš že to chceš a že to tak bude na vždy. Zeptají se tě a ty řekneš „ano.“ Od té chvíle už nejsi sama. Od teď to bude ono, bude to jako v ráji.

Ne, u oltáře nestojí s tebou. Ne, nejsem to já, kdo říká ano. Já jsem jen zapomenutá vzpomínka. Jen tečka v minulosti. Jen někdo.